Bg 2.14

mātrā-sparśās tu kaunteya
śītoṣṇa-sukha-duḥkha-dāḥ
āgamāpāyino 'nityās
tāṁs titikṣasva bhārata
Překlad slovo od slova: 
mātrā-sparśāḥ — smyslové vnímání; tu — pouze; kaunteya — ó synu Kuntī; śīta — zima; uṣṇa — léto; sukha — štěstí; duḥkha — a bolest; dāḥ — dávající; āgama — objevující se; apāyinaḥ — mizící; anityāḥ — nestálé; tān — je všechny; titikṣasva — snaž se snášet; bhārata — ó potomku dynastie Bharaty.
Překlad: 
Ó synu Kuntī, dočasné příchody a odchody štěstí a neštěstí jsou jako příchody a odchody zimního a letního období. Pocházejí ze smyslového vnímání, potomku Bharaty, a živá bytost se je musí naučit snášet, aniž by jimi byla rozrušena.
Význam: 

Při náležitém konání svých povinností se je nutné učit snášet dočasné příchody a odchody štěstí a neštěstí. Jeden védský pokyn přikazuje koupat se časně ráno i v měsíci Māgha (leden — únor). V té době je velice chladno, ale ten, kdo dodržuje náboženské zásady, se přesto neváhá jít vykoupat. Také žena se nezdráhá vařit v kuchyni během května a června, nejteplejších letních měsíců. Každý musí plnit svou povinnost i přes nepohodlí plynoucí z počasí. Bojovat je náboženskou zásadou kṣatriyů, a i když kṣatriya musí bojovat proti svému příteli nebo příbuznému, nemá se od principu plnění své předepsané povinnosti odchýlit. Všichni se musí řídit předepsanými náboženskými pravidly a usměrněními, aby se povznesli na úroveň poznání, protože jedině poznáním a oddaností se lze vysvobodit ze zajetí māyi (iluze).

Dvě různá jména, jimiž je Arjuna osloven, jsou také významná. Slovo kaunteya poukazuje na jeho vznešený původ z matčiny strany a bhārata naznačuje jeho velikost zděděnou z rodu jeho otce. Má tedy vznešený původ z obou stran, který s sebou nese zodpovědnost za náležité plnění povinností. Proto se nemůže vyhnout boji.