Skip to main content
Knihovna » Bhagavad-gītā taková, jaká je » Kapitola osmnáctá

Bg. 18.39

Verš

yad agre cānubandhe ca
sukhaṁ mohanam ātmanaḥ
nidrālasya-pramādotthaṁ
tat tāmasam udāhṛtam

Synonyma

yat — to, co; agre — na začátku; ca — rovněž; anubandhe — na konci; ca — rovněž; sukham — štěstí; mohanam — klamné; ātmanaḥ — vlastního já; nidrā — spánek; ālasya — lenost; pramāda — a iluze; uttham — jež vzešlo z; tat — to; tāmasam — charakteru nevědomosti; udāhṛtam — je řečeno, že je.

Překlad

A o štěstí prostém ohledů na seberealizaci, které je klamem od začátku až do konce a které pochází ze spánku, lenosti a iluze, je řečeno, že má charakter nevědomosti.

Význam

Ten, kdo má zalíbení v lenosti a spánku, je nepochybně pod vlivem kvality temnoty neboli nevědomosti, tak jako ten, kdo neví, jak má a nemá jednat. Osoba podléhající kvalitě nevědomosti prožívá jen klam. Nepozná štěstí na začátku ani na konci. Ten, kdo je ovlivněn kvalitou vášně, může zpočátku pociťovat nějaké pomíjivé štěstí a na konci utrpení, ale každý, kdo podléhá kvalitě nevědomosti, trpí od začátku až do konce.