New version available here: vedabase.io

Bg 15.19

yo mām evam asammūḍho
jānāti puruṣottamam
sa sarva-vid bhajati māṁ
sarva-bhāvena bhārata
Překlad slovo od slova: 
yaḥ — každý, kdo; mām — Mě; evam — takto; asammūḍhaḥ — bez pochyb; jānāti — zná; puruṣa-uttamam — Nejvyšší Osobnost Božství; saḥ — on; sarva-vit — znalec všeho; bhajati — prokazuje oddanou službu; mām — Mně; sarva-bhāvena — v každém ohledu; bhārata — ó synu Bharaty.
Překlad: 
Ó synu Bharaty! Každý, kdo Mě bez jediné pochyby zná jako Nejvyšší Osobnost Božství, zná vše. Plně se proto věnuje oddané službě Mně.
Význam: 

O základním postavení živých bytostí a Nejvyšší Absolutní Pravdy existuje mnoho filozofických spekulací. V tomto verši však Svrchovaný Pán Kṛṣṇa vyjasňuje, že každý, kdo Ho zná jako Nejvyšší Osobu, zná vše. Ti, kdo mají nedokonalé poznání, mohou o Absolutní Pravdě spekulovat donekonečna. Avšak ten, jehož poznání je dokonalé, nemarní cenný čas a přímo se věnuje rozvíjení vědomí Kṛṣṇy, oddané službě Nejvyššímu Pánu. Tato skutečnost je zdůrazňována v celé Bhagavad-gītě, na každém kroku. Přesto mnoho tvrdohlavých autorů komentářů k této knize pokládá Nejvyšší Absolutní Pravdu a živé bytosti za jedno a totéž.

Védské poznání se nazývá śruti, což znamená, že se získává nasloucháním. Poselství Ved je třeba přijmout od autorit — od Kṛṣṇy či Jeho zástupců. Zde Kṛṣṇa vše jasně odlišuje; a to má být zdroj našeho naslouchání. Nestačí naslouchat tak, jak naslouchají prasata — musíme být schopni přijímat poznání od autorit. Nikdo nemá jen akademicky spekulovat. Je třeba pokorně vyslechnout z Bhagavad-gīty, že živé bytosti jsou vždy v podřízeném postavení vůči Nejvyšší Osobnosti Božství. Každý, kdo je schopen to pochopit, zná podle Nejvyšší Osobnosti Božství, Śrī Kṛṣṇy, smysl Ved; nikdo jiný jej nemůže znát.

Velice důležité slovo je bhajati. Na mnoha místech se ho používá v souvislosti se službou Nejvyššímu Pánu. Pokud je někdo zaměstnaný oddanou službou Pánu — je si plně vědom Kṛṣṇy — znamená to, že pronikl do veškerého védského poznání. Ve vaišnavské parampaře bylo řečeno, že ten, kdo prokazuje oddanou službu Kṛṣṇovi, nemá zapotřebí praktikovat žádnou jinou duchovní metodu k poznání Nejvyšší Absolutní Pravdy. Jelikož se věnuje oddané službě Pánu, již dospěl k podstatě. Má za sebou všechny procesy předcházející poznání. Pokud však někdo poté, co spekuloval statisíce životů, nedospěje k tomu, že Kṛṣṇa je Nejvyšší Osobnost Božství a že je nutné se Mu odevzdat, byla veškerá jeho spekulace trvající tolik let a zrození zbytečnou ztrátou času.