Bg. 13.13
Verš
yaj jñātvāmṛtam aśnute
anādi mat-paraṁ brahma
na sat tan nāsad ucyate
Synonyma
jñeyam — předmět poznání; yat — co; tat — to; pravakṣyāmi — nyní vyložím; yat — co; jñātvā — znající; amṛtam — nektar; aśnute — osoba ochutnává; anādi — bez počátku; mat-param — závislá na Mně; brahma — duchovní podstata; na — ani; sat — příčina; tat — toto; na — ani; asat — následek; ucyate — je řečeno, že je.
Překlad
Nyní vyložím předmět poznání, a když jej poznáš, okusíš věčnost. Brahman, duchovní podstata, jež je bez počátku a závislá na Mně, leží mimo příčinu a následek tohoto hmotného světa.
Význam
Śrī Kṛṣṇa již popsal pole působnosti a znalce pole, spolu s procesem, který umožňuje znalce pole poznat. Nyní Pán začíná popisovat předmět poznání — nejprve duši a potom Nadduši. Když někdo pozná znalce, duši i Nadduši, může okusit nektar života. Ve druhé kapitole bylo vysvětleno, že živá bytost je věčná, a totéž je potvrzeno i zde. Neexistuje doba narození této jīvy a nikdo nezjistí historii jejího projevení z Nejvyššího Pána. Je tedy bez počátku. Védské spisy to dokládají takto: na jāyate mriyate vā vipaścit (Kaṭha Upaniṣad 1.2.18). Znalec těla se nikdy nerodí a nikdy neumírá, a oplývá poznáním.
O nejvyšším Pánu v podobě Nadduše je ve védské literatuře (Śvetāśvatara Upaniṣad 6.16) také uvedeno, že je hlavním znalcem těla a Pánem tří kvalit hmotné přírody (pradhāna-kṣetrajña-patir guṇeśaḥ). Ve smṛti stojí: dāsa-bhūto harer eva nānyasyaiva kadācana. Živé bytosti jsou věčně služebníky Nejvyššího Pána. To rovněž potvrzuje ve svém učení Pán Caitanya. Popis Brahmanu v tomto verši se tedy týká individuální duše. Když se slova Brahman použije pro živou bytost, myslí se tím, že je vijñāna-brahma, a nikoliv ānanda-brahma. Ānanda-brahma je Nejvyšší Brahman, Osobnost Božství.