Bg 1.32-35

kiṁ no rājyena govinda
kiṁ bhogair jīvitena vā
yeṣām arthe kāṅkṣitaṁ no
rājyaṁ bhogāḥ sukhāni ca
ta ime 'vasthitā yuddhe
prāṇāṁs tyaktvā dhanāni ca
ācāryāḥa pitaraḥ putrās
tathaiva ca pitāmahāḥ
mātulāḥ śvaśurāḥ pautrāḥ
śyālāḥ sambandhinas tathā
etān na hantum icchāmi
ghnato 'pi madhusūdana
api trailokya-rājyasya
hetoḥ kiṁ nu mahī-kṛte
nihatya dhārtarāṣṭrān naḥ
kā prītiḥ syāj janārdana
Překlad slovo od slova: 
kim — k čemu; naḥ — nám; rājyena — je království; govinda — ó Kṛṣṇo; kim — jaký; bhogaiḥ — požitek; jīvitena — žití; — nebo; yeṣām — koho; arthe — v zájmu; kāṅkṣitam — je chtěné; naḥ — námi; rājyam — království; bhogāḥ — hmotný požitek; sukhāni — veškeré štěstí; ca — také; te — ti všichni; ime — tito; avasthitāḥ — nacházející se; yuddhe — na tomto bojišti; prāṇān — životy; tyaktvā — obětující; dhanāni — bohatství; ca — také; ācāryāḥ — učitelé; pitaraḥ — otcové; putrāḥ — synové; tathā — jakož i; eva — jistě; ca — také; pitāmahāḥ — dědové; mātulāḥ — strýcové z matčiny strany; śvaśurāḥ — tcháni; pautrāḥ — vnuci; śyālāḥ — švagři; sambandhinaḥ — příbuzní; tathā — jakož i; etān — všechny tyto; na — nikdy; hantum — zabít; icchāmi — přeji si; ghnataḥ — být zabit; api — dokonce; madhusūdana — ó hubiteli démona Madhua (Kṛṣṇo); api — i kdyby; trailokya — tří světů; rājyasya — za království; hetoḥ — výměnou; kim nu — nemluvě o; mahī-kṛte — kvůli této zemi; nihatya — zabitím; dhārtarāṣṭrān — synů Dhṛtarāṣṭry; naḥ — naše; — jaké; prītiḥ — potěšení; syāt — bude; janārdana — ó udržovateli všech živých bytostí.
Překlad: 
Ó Govindo, k čemu nám bude království, štěstí či dokonce sám život, když všichni, pro něž si je můžeme přát, jsou nyní seřazeni na bojišti? Ó Madhusūdano, stojí přede mnou učitelé, otcové, synové, dědové, strýcové ze strany matky, tcháni, vnuci, švagři a ostatní příbuzní, připravení obětovat své životy a majetek — proč bych je měl chtít zabít, třebaže jinak mohou oni zabít mě? Ó udržovateli všech živých bytostí, nejsem připraven s nimi bojovat ani výměnou za tři světy, o této zemi ani nemluvě. Jaké potěšení získáme, když zabijeme Dhṛtarāṣṭrovy syny?
Význam: 

Arjuna oslovuje Pána Kṛṣṇu Govindo, protože Kṛṣṇa je zdrojem veškeré radosti krav a smyslů. Použitím tohoto důležitého slova Arjuna naznačuje, že Kṛṣṇa by měl pochopit, co uspokojí Arjunovy smysly. Govinda tu však není proto, aby uspokojoval naše smysly. Když se ovšem my snažíme uspokojovat smysly Govindy, jsou naše smysly automaticky uspokojeny. Každý si přeje hmotným způsobem uspokojovat své smysly a chce, aby mu k tomu Bůh dodával vše potřebné. Pán uspokojí smysly živých bytostí natolik, nakolik si to zaslouží, ale ne do takové míry, jakou mohou požadovat. Bude-li však živá bytost postupovat opačným způsobem — snažit se uspokojit Govindovy smysly bez touhy po vlastním smyslovém uspokojení — pak budou Jeho milostí ukojeny všechny její touhy. Arjunova hluboká náklonnost ke členům společnosti a vlastní rodiny se zde projevuje částečně kvůli tomu, že s nimi má přirozený soucit. Proto také nechce bojovat. Každý si přeje pochlubit se svým bohatstvím přátelům a příbuzným; Arjuna se ovšem obává, že budou všichni na bitevním poli zabiti a on se s nimi nebude moci o vítězstvím nabyté bohatství podělit. To je uvažování typické pro hmotný život. Transcendentální život je však jiný. Oddaný se snaží vyplnit přání Pána, a tak je-li to Pánova vůle, může pro službu Jemu přijmout nejrůznější bohatství. A když si to Pán nepřeje, oddaný nepřijme nic. Arjuna nechtěl zabít své příbuzné, a byla-li jejich smrt nutná, přál si, aby je Kṛṣṇa zabil osobně. V tuto chvíli ještě nevěděl, že Kṛṣṇa je zabil již předtím, než přišli na bitevní pole, a že on se má při této příležitosti stát pouze Kṛṣṇovým nástrojem. Tato skutečnost vyjde najevo v následujících kapitolách. Arjuna jakožto rozený oddaný Pána se nechtěl mstít svým ničemným bratrancům a bratrům; bylo však Pánovým plánem, že musí být zabiti. Oddaný Pána se provinilcovi nemstí, ale Pán nestrpí žádné ničemné jednání namířené proti oddanému. Pán může odpustit osobě, která se provinila proti Němu, ale neodpouští nikomu, kdo ublížil Jeho oddaným. Proto byl pevně rozhodnutý darebáky zabít, přestože jim Arjuna chtěl odpustit.