Skip to main content
Knihovna » Bhagavad-gītā taková, jaká je » Kapitola první

Bg. 1.12

Verš

tasya sañjanayan harṣaṁ
kuru-vṛddhaḥ pitāmahaḥ
siṁha-nādaṁ vinadyoccaiḥ
śaṅkhaṁ dadhmau pratāpavān

Synonyma

tasya — jeho; sañjanayan — zvyšující; harṣam — radost; kuru-vṛddhaḥ — praotec kuruovské dynastie (Bhīṣma); pitāmahaḥ — praotec; siṁha-nādam — burácivý zvuk podobný řevu lva; vinadya — znějící; uccaiḥ — velmi hlasitě; śaṅkham — do lastury; dadhmau — zadul; pratāpa-vān — statečný.

Překlad

Bhīṣma, mocný a statečný praotec kuruovské dynastie, potom hlasitě zatroubil na svou lasturu. Vydal zvuk podobný řevu lva, působící Duryodhanovi radost.

Význam

Praotec kuruovské dynastie chápal, co se odehrává v srdci jeho vnuka Duryodhany. Z přirozeného soucitu k němu se ho tedy snažil povzbudit hlasitým zatroubením na lasturu, jež bylo hodné jeho postavení lva. Nepřímo — symbolikou lastury — tak svému sklíčenému vnukovi oznámil, že na vítězství v bitvě nemá naději, protože Nejvyšší Pán Kṛṣṇa stojí na opačné straně. Přesto však bylo vedení boje Bhīṣmovou povinností a on udělá vše, co bude v jeho silách.